Iaido

Jeho počátky sahají do období Kamakura (1192 - 1336), přestože systematizováno bylo až v 16. století Hayashizakim Jinsukem Shigenobuem. Z Iaijutsu se změnou cílů, z metody zabíjení v metodu seberozvoje se vytvořilo Iaido.
Na rozdíl od útočného charakteru původního kenjutsu (umění meče) mělo Iaijutsu obranný charakter. Zabývalo se jím 412 různých ryu (škol bojových umění). Dodnes zůstalo zhruba 25 škol, které pokračují ve starých tradicích.

Mezi nimi jsou například školy:

Omori ryu
Shinkake ryu
Eishin ryu
Muso Shinden ryu
Katori Shinto ryu

Na bojišti bylo zřejmé, kdy se bojovník utká s nepřítelem, zatímco v civilním životě samuraje byly okamžiky, kdy byl útok veden naprosto nečekaně. Cílem Iaijutsu bylo rychle tasit meč a porazit nepřítele, který náhle zaútočil.

Také Iaido se provádí se skutečným mečem a na rozdíl od Kendo je otázkou Iaido především tasení meče. Požaduje se nejvyšší koncentrace, a protože toto mentální úsilí vyčerpává, lekce Iaido trvá zpravidla 20 - 30 minut. Ale dovednost s mečem je jen vnější cíl. Vnitřní cíle jsou harmonie s vesmírem a sebezlepšení, proto je součastné Iaido prostředkem duševního rozvoje a harmonie. Kbybychom chtěli najít rozlišení mezi Kendo a Iaido, tak jej najdeme v tom, že v Kendo je meč již vytasený zatímco v Iaido jde o meč uložený v saye (pochvě).

Zpět