Japonská kinematografie

Rozhovor s Akihito Shiotou
Samuraj oživí umění meče

Japonská kinematografie, první filmová produkce v roce 1897, 1902 natočen první hraný film. Tvůrci většinou čerpali z divadelních předloh a napodobovali kabuki (např. i v ženských úlohách vystupovali muži). Ve 20. letech natáčeno ročně 600 - 900 filmů; vznikaly stylizované historické filmy (džidai-geki) a realisticky zaměřená melodramata (gendai-geki). Během 30. a 40. let se japonská kinematografie stala nástrojem militaristické propagandy. Po roce 1945 se filmová tvorba nevymanila ze schémat umělecké i myšlenkové nenáročnosti. V 50. letech sehráli významnou úlohu představitelé tzv. japonského neorealismu, jejichž filmy reagovaly na změny v životním stylu, na rozklad starých norem a konvencí, na amerikanizaci japonské společnosti, na generační konflikty: K. Mizoguči (Život milostnice O'Haru, Čtvrť červených světel), T. K. Kinugasa (Brána pekel), J. Ozu (Pozdní jaro, Vyprávění o třtinách ve větru), Tadaši Imai (* 1912, Nepřátelé lidu, Polední soumrak), Sacuo Jamamoto (1910 - 1983, Oblast prázdnoty, Konec dne), K. Ičikawa (Barmská harfa, Ohně na planinách), M. Kobajaši (Černá řeka, Vzpoura), Keisuke Kinošita (* 1912, Porušený odkaz, Proražený bubínek) aj. Největší mezinárodní ohlas získal A. Kurosawa. V 60. - 80. letech zaujali umělecky náročnými díly Susumu Hani (* 1928), portrétista současného člověka, který se ocitá v konfliktu dvou vzdálených civilizací (Plný život, Aido, otrokyně lásky), N. Ošima, autor dramat s motivy násilí, sexu a psychopatologie (Krutý příběh mladosti, Obřad, Max, má láska); společenskokritické jsou snímky Š. Imamura (Nekonečná vášeň, Balada o Narajamě) a Jódži Jamada (* 1931, Rodina, Vzdálený ohlas jara). V současnosti v japonské kinematografii převládá proud komerční (akční krimi opírající se i o mytologii samurajské problematiky). Specifikem jsou sci-fi seriály o zvířecích monstrech (Godzilla, Gappa, Dagora, Mothra, Ghidrah), které v 60. letech uvedl I. Honda. Velké divácké oblibě se těší také domácí animované filmy.

Pohled na produkci A. Kurosawy

TWENTIETH CENTURY FOX uvádí film AKIRA KUROSAWY

KAGEMUŠA

V 16. století je jeden neznámý zloděj vybrán, aby dělal dvojníka japonskému daimjóovi. Z počátku má problémy s osvojením chování skutečného vládce, ale později to zvládne velmi přesvědčivě.

Film získal hlavní cenu na festivalu v Cannes

V České republice byl film distribuován na videokazetách firmou Guild Home Video

Když se zeptáte většiny lidí, jestli znají nějaký japonský film, většinou si vzpomenou na nějaký skvost od světoznámého režiséra Akiry Kurosawy, nebo na seriál Goro - bílý pes, který před léty běžel na programu České televize. Je to škoda, neboť nabídka japonských filmů a seriálů je velmi široká. Říká se dokonce, že se v zemi vycházejícího slunce natočí za rok tolik materiálu, že je na předním místě zemí, kde se vyrábí nejvíce filmů za toto období. Velmi dobrou nabídku nabízí v oblasti dokumentárních seriálů. Tato scéna je opravdu velmi rozsáhlá a i na našich televizních stanicích běžel nejeden dok. film.

Vysvětlení proč jsem zvolil tento úvod je velmi prostý. Postava Akira Kurosawy, jako režiséra, je tak velká, že žádná jiná postava z oblasti japonského filmu nezaznamenala takový úspěch, jako tento člověk.

V zahraničí se prosadila i tvorba dalších japonských tvůrců jako Masaki Kobajaši. M. Kobajaši vytvořil samurajské drama Harakiri (1962), mimochodem film byl oceněn na festivalu v Cannes. Další z jeho tvorby je Vzpoura (1967) a dvoudílný film Kaidan, kde jsou vyprávěny strašidelné příběhy.

Je nutné si upřímě přiznat, že vedle této poměrně vyjímečné tvorbě, se japonská filmová scéna může pyšnit i velkou řadou tzv. komečních filmů, kde najdete samurajské krváky, romantické filmy a nezapomíná se i na horory. Z této oblasti nejde nevzpomenout na film Godzilla od Inoširó Hondy, který svého času přitáhl pozornost diváků.

Vraťme se teď ještě na chvíli do historie jap. filmu, kde nemůžeme zapomenout na první film v Japonsku vůbec. Stalo se to roku 1899 a jednalo se o záznam tradičního japonského divadla Kabuki.

Zpět