Manga

Čtenářskou duši Japonců ovládá fenomén: comicsy manga

Najít původ tohoto druhu kresby je poměrně složitý, vše totiž závysí na tom co si vlastně pod Mangou představujete.

Slovo Manga vymyslel muž jménem Kacušika Hokusai, který byl proslulý grafik a ilustrátor.
Jednoduše spojil dva čínské znaky - první s významem "proti své vůli" nebo "nedbalý" a druhý s významem "obraz" to vše proto, aby pojmenoval své vtipné laděné obrázky. Již tisíc let předtím než Kacušika Hokusai vymyslel tento termín, bylo možné v Japonsku nalézt malby ve způsobu nám velmi známého komiksu. Hledat zde ale přmou spojitost nebo to snad dokonce považovat za Mangu ale nejde. Jasnější to bude, když se omezíme na definici Mangu jako umění navazujících obrazů.
Prvním případem, odpovídajícímu takto definovanému komiksu, jsou obrázkové svitky ze středověkého Japonska, ve kterých obrázky a texty byly spojeny tak, aby popisovali příběhy nebo skutečné události japonské historie. Tyto obrazové svitky byla umělecká díla vytvořené pouze pro nejvyšší vrstvy.
Když ke konci osmnáctého století došlo k ekonomickému i kulturnímu rozmachu střední vrstvy vzniknuvší z kupců a měšťanů, tak se poprvé objevilo médium podobné manze i pro neurozené vrstvy. Tištěné v knižní formě, při použití technologie dřevěných špalků, kibjóuši byly knihy příběhů pro dospělé, ve kterých byly vyprávění a rozhovory umístěné uvnitř a kolem ilustrací, často tak, že byl vědomě zastřen rozdíl mezi textem a obrazem.

Stejně jako současná manga se zabývaly různorodými tématy - např. humorem, drama, fantasy, a dokonce i pornografií. Koncem devatenáctého století, kdy Japonsko obrovsky importovalo západní kulturu a technologie, kibjóuši byly nahrazeneny křížencem původní a západní komiksové formy.

Snad nejdůležitějším faktorem pro stvoření moderního manga průmyslu byla práce jednoho umělce, Osamua Tezuky. Tezukův nejslavnější výtvor, Mighty Atom, je známý v celém světě.
"Do té doby, většina mangy... byla kreslená s dvourozměrnou perspektivou a ve stylu divadelní hry. Interakce herců, kteří se na scéně objevovali zleva a zprava, byly komponovány jako by z pohledu někoho v hledišti. Pochopil jsem, že tímto přístupem nelze v žádném případě dosáhnout silného či psychologického popisu. A tak jsem začal zavádět filmové techniky do kompozice. Předlohou mi byly německé a francouzské filmy, které jsem sledoval jako student. Manipuloval jsem se záběry zblízka a různými úhly, a ovšem, pokoušel jsem se užitím mnoha rámů nebo dokonce mnoha stránek zachytit věrně pohyb a výrazy tváře, na něž dříve vystačil jen jeden rám. ... Také jsem byl přesvědčen, že manga má větší potenciál než sloužit jen k rozesmání; využitím motivů žalu a smutku, hněvu a nenávisti, jsem vytvořil příběhy, které neměly vždy šťastný konec." Poté, co po válce nakreslil několik čtyřrámových zábavných stripů pro noviny, vytvořil v roce 1947 svoji první komiksovou knihu nazvanou New Treasure Island, která byla vydána jako akahon - "červená kniha", levný druh komiksu pojmenovaný podle křiklavě červené barvy používané na obálkách. Tehdy byly akahon nevýznamnou částí průmyslu, jednou z mála zábavných médií pro děti, kterou si v poválečné bídě mohli Japonci dovolit. New Treasure Island to přes noc změnil, když se ho prodalo neslýchaných 400 tisíc kopií.
Vydavatelé zareagovali neprodleně, a bez obtíží nalezli mnoho mladých umělců, kteří s nadšením napodobovali Tezukův revoluční styl. Aby byl blíže vydavatelskému průmyslu, tak se Tezuka přestěhoval do zchátralého činžáku v Tokiu. Rychle objevil následovníky, z nichž se někteří dokonce přestěhovali do stejného činžáku. Většina z těchto manga kreslířů se stala mistry poválečné mangy.
Tezukovy inovace vedly k rozšíření trhu a měly za následek jeho radikální změnu: Děti, které vyrostly komiksech od Tezuky a jeho následovníků, nepřestaly číst mangu, ani když byly přijaty na střední školu. Nebo na univerzitu.

Zpět